Dnes byl náš velký den. Po dvouměsíčním zpoždění se k nám dostaly CIHLOVAČKY. Dva měsíce vyřizování, papírování, domlouvání a to na místech nejvyšších. Kolikrát jsme psali, že jsme na schůzce, že jedeme do Lusaky a kam všude musíme pro papír. A není to jen o cihlovačkách. V bedně, která z Prahy vyrazila už v květnu, bylo také nářadí a potřebné vybavení. Týden jsme se přetahovali o jeden aku šroubovák koupený z místního obchodu, který navíc včera dosloužil.

Nevyšlo nás to levně, ale úsilí se vyplatilo. Od rána jsme doufali a čekali, zda už se z té otřepané fráze stane realita. A cihlovačky odpoledne dojely. Měli jsme takovou radost, že jsme se hned pustili do školení a vyrobili první necelou stovku cihel. 

Celkem musíme vyrobit cca 6120 cihel. To znamená, že bychom potřebovali minimálně 500 cihel denně. Místní jsou nadšeni a práce jim šla hned od ruky. Tak nám držte palce!